Quiero que venga pro přání, emoce a doporučení

Kamarád odjíždí na dovolenou a ty mu chceš popřát, aby měl hezké počasí. Doma potřebuješ říct, že chceš, aby děti přišly včas. V práci tě těší, že kolegyně projekt dokončila společně s tebou. Tyto situace mají něco společného: nezůstáváš u holého sdělení události. Vyjadřuješ přání, žádost, hodnocení nebo citovou reakci. Právě tady se ve španělštině často uplatní subjuntivo. Nejsnazší cesta vede přes několik užitečných konstrukcí a přes jasné rozlišení, kdo si co přeje a kdo má danou věc udělat. Díky tomu bude mít gramatika od začátku konkrétní obsah.

Chceš-li si tyto vztahy projít souvisleji, můžeš navázat ve videolekcích španělštiny. Nejdřív si ale vytvoříme věty, které můžeš použít v běžném rozhovoru hned dnes.

Chci něco udělat nebo chci aby to udělal někdo jiný

Quiero descansar. Chci si odpočinout. Ten, kdo něco chce, je současně člověk, který bude odpočívat. Za querer tady přirozeně následuje infinitiv.

Quiero que descanses. Chci, aby sis odpočinul. Přání vyslovuji já, odpočívat máš ty. Vedlejší věta proto má vlastní podmět a sloveso descanses v subjunktivu.

Queremos que Marta venga con nosotros. Chceme, aby Marta šla s námi. Tvar queremos patří nám, ale venga se řídí Martou. Nenech se při časování stáhnout první osobou množného čísla z hlavní věty.

Stejný praktický kontrast využiješ u řady přání: Espero llegar a tiempo, doufám, že přijdu včas, proti Espero que llegues a tiempo, doufám, že přijdeš včas. U těchto konstrukcí se vyplatí nejdřív ukázat na člověka u každého slovesa a teprve potom doplnit tvar.

Přání můžeš vyjádřit také záporně, aniž bys měnil základní vztah podmětů. No quiero que conduzcas cansado znamená nechci, abys řídil unavený. Přídavné jméno cansado popisuje řidiče, a pokud mluvíš k ženě, použiješ cansada. Zápor patří k mému přání, zatímco podoba conduzcas odpovídá oslovenému člověku. Právě oddělené sledování těchto dvou rolí pomáhá udržet správnou větu i tehdy, když do ní přibude další popis.

Emoce neznamená pochybnost o skutečnosti

Me alegra que estés aquí. Těší mě, že jsi tady. Člověk stojí před tebou a o jeho přítomnosti vůbec nemusíš pochybovat. Vyjadřuješ svou reakci, proto se objeví subjunktiv.

A Marta le molesta que lleguemos tarde. Martě vadí, že chodíme pozdě. Náš příchod řídí množné lleguemos. Zároveň si všimni konstrukce le molesta: Martě něco vadí, proto její osobu vyjadřuje i nepřímé zájmeno le.

Nos encanta que los niños participen. Máme radost z toho, že se děti zapojují. Věta může mluvit o skutečné zkušenosti, kterou právě hodnotíme. Není nutné ji přepisovat na nějakou hypotetickou budoucnost.

Pokud potřebuješ reagovat na děj, který už nastal a je vůči současné reakci předchozí, narazíš také na perfektum subjunktivu: Me alegra que hayas venido, jsem rád, že jsi přišel. Pro první orientaci stačí tento význam poznat. Není potřeba násilně přeložit všechny české minulé věty přítomným tvarem.

Doporučení a hodnocení s es importante

Es importante que, es necesario que nebo es mejor que připojují hodnocení či doporučení ke konkrétnímu jednání. Es importante que leas el contrato znamená je důležité, aby sis přečetl smlouvu.

Es mejor que salgamos temprano. Bude lepší, když vyrazíme brzy. Do doporučení zahrnuješ i sebe, proto salgamos.

Es necesario que todos estén preparados. Je nutné, aby byli všichni připravení. Todos vyžaduje množné estén a přídavné jméno se přizpůsobí popisované skupině. Pokud mluvíš jen o ženách, změň obě podoby: Es necesario que todas estén preparadas.

Bez konkrétního nového podmětu může být přirozený infinitiv: Es importante descansar, je důležité odpočívat. Obecné doporučení tak nemusíš násilně převádět na větu s que. Rozdíl není v důležitosti odpočinku, ale ve stavbě a zaměření sdělení.

Přání může být i samostatná krátká věta

¡Que tengas buen viaje! Šťastnou cestu. Doslovně přeješ, aby měl druhý člověk dobrou cestu. Podobně ¡Que te mejores! znamená ať se brzy uzdravíš a ¡Que aproveche! je běžné přání dobré chuti. Nejde o to, že by někdo zapomněl napsat začátek věty. Krátké přací konstrukce mají v rozhovoru své vlastní místo.

Můžeš použít také ojalá: Ojalá no llueva, snad nebude pršet, nebo Ojalá tengas tiempo, kéž budeš mít čas. Přítomný subjunktiv zde může mířit k budoucnosti. Nepřidávej proto automaticky budoucí koncovku jen kvůli českému bude.

Při procvičování si vyber skutečného adresáta. Napiš přání kamarádovi, jedno doporučení sobě a kolegovi a jednu upřímnou reakci na známou věc. U každé věty si polož otázku, kdo tvoří podmět vedlejšího slovesa. Tohle jednoduché čtení významu ti obvykle odhalí víc chyb než rychlé hledání výrazu v naučeném seznamu.

Přání si zkus také vyslovit, ne je jen napsat. Jednou ho adresuj kamarádovi, potom více lidem a sleduj změnu slovesa. K dalšímu vedenému tréninku navazují videolekce. Chceš-li střídat pravidla s dalšími způsoby procvičování, můžeš se podívat také do Herního světa španělštiny.