Na trhu, v supermarketu a při placení

V obchodě obvykle poznáš, co chceš koupit. Jazyk začne být zajímavý až ve chvíli, kdy potřebuješ určit množství, zeptat se na zralost ovoce nebo zjistit, kde se platí. Na trhu navíc často mluvíš přímo s člověkem, který zboží vybírá a váží. Připravíme si proto několik vět, které tě provedou od první otázky až k účtence. Nebudeš muset hledat španělský název každé položky předem. Stačí umět požádat, ukázat, upřesnit a na konci ověřit částku, kterou jsi opravdu slyšel.

Pokud chceš podobné věty dál skládat podle sebe, můžeš navázat na online videokurz španělštiny. V tomhle článku začneme jednoduchou objednávkou běžného nákupu.

Množství je často důležitější než přesný název

Quisiera un kilo de tomates. „Chtěl bych kilo rajčat.“ Pro půl kilogramu řekni medio kilo. Pokud chceš jen několik kusů, použij počet: Tres manzanas, por favor. „Tři jablka, prosím.“ Předložka de se přidává po jednotce množství, ale mezi samotným počtem a názvem věci ji nedáváš.

Když slovo neznáš, ukaž na zboží a řekni Medio kilo de estos, por favor. „Půl kila těhle, prosím.“ Tvar estos odpovídá například rajčatům, tedy množnému číslu mužského rodu. U pomerančů by se hodilo estas, protože naranja je ženského rodu. Při skutečném nákupu ti ovšem pomůže i prosté ukázání a jasně vyslovené množství.

Prodavač se může zeptat ¿Algo más? „Ještě něco?“ Když je hotovo, řekni Nada más, gracias. „To je všechno, děkuju.“ Věta Un poco más, por favor znamená „Ještě trochu, prosím“. Uslyšíš v ní rozdíl mezi poco, které samo může znamenat málo, a un poco, trochou, kterou právě přidáváš.

Cena a vlastnosti, které chceš znát předem

¿Cuánto cuesta esto? znamená „Kolik tohle stojí?“ Když se ptáš na několik věcí, změní se sloveso: ¿Cuánto cuestan estas naranjas? „Kolik stojí tyhle pomeranče?“ Pro cenu za kilogram se hodí ¿A cuánto está el kilo? „Za kolik je kilo?“ Konkrétní položka musí být jasná z rozhovoru nebo z toho, na co ukazuješ.

Na ovoce můžeš navázat ¿Están maduras? „Jsou zralé?“ Jestli chceš něco na později, vysvětli Las quiero para mañana. „Chci je na zítra.“ U ryb, pečiva či dalších potravin se bude měnit slovní zásoba, ale způsob žádosti zůstane podobný. Řekneš, co potřebuješ, a necháš si poradit s výběrem.

Neber trh automaticky jako místo, kde se o každé ceně smlouvá. Zvyklosti závisí na zemi, typu prodeje i konkrétním stánku. Pokud potřebuješ levnější variantu, můžeš se normálně zeptat ¿Tiene algo más barato? „Máte něco levnějšího?“ Je to jasná otázka na nabídku, nikoli pokus vydávat neznámé společenské pravidlo za povinnost prodavače.

V supermarketu hledej správnou část obchodu

Chceš najít mléko? ¿Dónde está la leche? „Kde je mléko?“ Pro širší oddělení můžeš použít ¿Dónde están los productos de limpieza? „Kde jsou čisticí prostředky?“ Odpověď může obsahovat pasillo, tedy uličku: En el pasillo cuatro. „Ve čtvrté uličce.“

Když si nejsi jistý způsobem vážení, zeptej se ¿Tengo que pesar la fruta aquí? „Musím ovoce zvážit tady?“ Ne každý obchod funguje stejně. Věta ti umožní zjistit konkrétní postup bez odhadování podle toho, na co jsi zvyklý z Prahy. U pokladny uslyšíš slovo caja, které v tomto kontextu znamená právě pokladnu.

Vlastní tašku vyjádříš Llevo mi propia bolsa. „Mám vlastní tašku.“ Pokud ji potřebuješ, řekni Necesito una bolsa, por favor. „Potřebuji tašku, prosím.“ Podobně můžeš požádat o obal, ale vždy je lepší pojmenovat konkrétní potřebu než mechanicky překládat české „dáte mi něco na to?“.

Placení a ověření posledního údaje

¿Puedo pagar con tarjeta? „Můžu zaplatit kartou?“ V hotovosti zaplatíš en efectivo. Prodavač se může zeptat ¿Quiere el recibo? „Chcete účtenku?“ Ve Španělsku běžně uslyšíš i ticket. Jestli účetní doklad potřebuješ, odpověz Sí, por favor. Není nutné hned otevírat složitou diskusi o typech dokladů.

V našem malém rozhovoru prodavač řekne Son cinco con cincuenta. „Je to pět padesát.“ Zákazník si částku ověří: ¿Cinco euros con cincuenta? „Pět eur padesát?“ Potom dodá Pago con tarjeta. „Zaplatím kartou.“ Částka slouží jen jako příklad, důležitý je způsob, jak si ji nechat potvrdit.

Pro domácí procvičení si vezmi svůj skutečný nákupní seznam. U tří položek řekni množství, u jedné polož otázku na cenu a nakonec celý nákup zaplať. Pokaždé změň počet nebo hmotnost. Díky tomu si nespojíš větu jen s jediným rajčetem z učebnice, ale s postupem, který se dá snadno přenést na další potraviny.

Před nákupem zkus jednu položku popsat celou větou, včetně množství a toho, na kdy ji potřebuješ. Ve videolekcích můžeš takové situace propojit s dalšími základy. Pro opakování jazykových spojení mimo běžné čtení se podívej také na Pexeso Španělsky Hravě a ke každé dvojici vymysli vlastní objednávku.