Pedir a preguntar pro žádosti a otázky

Sedíš v restauraci a chceš dvě různé věci. Nejdřív se zeptat, jestli mají volný stůl. Potom si objednat něco k jídlu. Česky v obou situacích snadno použiješ poprosit nebo zeptat se na něco. Ve španělštině však pomůže oddělit otázku na informaci od žádosti, aby ti někdo něco dal nebo udělal. Pro první často potřebuješ preguntar, pro druhou pedir. Rozdíl není jen slovníková drobnost. Ovlivní, co může za slovesem následovat, i to, jak bude tvoje věta působit. Naučíme se ho na běžných situacích, od kávy přes pomoc až po dotaz na člověka.

Když chceš podobné rozdíly zapojovat do delších rozhovorů, můžeš pokračovat v mém videokurzu španělštiny.

Pedir když o něco žádáš

Pido un café. Objednávám si kávu. Pedimos la cuenta. Žádáme o účet. ¿Puedes pedir ayuda? Můžeš požádat o pomoc? Ve všech těchto větách chceš získat věc, službu nebo konkrétní jednání. Nemusíš nutně vyslovit otázku zakončenou otazníkem. Sloveso samo pojmenovává žádost.

Pedir se v přítomném čase mění na pido, pides, pide, pedimos, pedís, piden. Většina osob má v základu i, ale nosotros a vosotros ponechávají e. Mi amigo pide una cerveza y yo pido agua. Kamarád si objednává pivo a já vodu. Druhé pido už nemusíš opakovat, pokud větu chceš zkrátit, pro první procvičování si ho ale klidně ponech.

Za pedir běžně následuje požadovaná věc přímo. Pido permiso znamená žádám o svolení. České o tedy automaticky nepřepisuj předložkou por. Větu se uč jako celek: kdo žádá, koho oslovuje a co chce získat.

Preguntar když chceš odpověď

Pregunto la hora. Ptám se, kolik je hodin. Voy a preguntar dónde está la estación. Zeptám se, kde je nádraží. Cílem je informace. Můžeš pak samozřejmě na základě odpovědi někam vyrazit, ale samotné preguntar neznamená objednat si cestu ani vyžádat věc.

Sloveso preguntar se časuje pravidelně: pregunto, preguntas, pregunta, preguntamos, preguntáis, preguntan. ¿Por qué preguntas? Proč se ptáš? No sé la respuesta, pero puedo preguntar. Odpověď nevím, ale můžu se zeptat. Všimni si, že po českém zeptat se ve španělštině automaticky nepřidáváš zvratné zájmeno.

Preguntarse má také své použití, například Me pregunto por qué. Přemýšlím, proč, případně ptám se sám sebe, proč. Není to ale běžný překlad pokaždé, když v češtině zazní zeptám se prodavače. Na takovou situaci ti stačí preguntar s potřebným doplněním osoby.

Jedna osoba a dvě různé potřeby

Představ si, že u přepážky potřebuješ mapu. Le pido un mapa a la recepcionista. Žádám recepční o mapu. Le odkazuje k recepční a un mapa je to, co chceš získat. Chceš-li od stejného člověka informaci, řekneš Le pregunto a la recepcionista dónde está el museo. Ptám se recepční, kde je muzeum.

Mapu můžeš získat žádostí i bez znalosti jejího názvu, ale gramatická stavba se pořád řídí významem. ¿Puede darme un mapa? je přímo vyslovená prosba můžete mi dát mapu? Když ji potom někomu popisuješ, řekneš Le pido un mapa. Rozdíl mezi otázkovou formou a významem žádosti je důležitý: ne každá věta s otazníky proto patří k preguntar.

Přirozený dialog může vypadat takto. Host: Quiero pedir una mesa para dos. Chci požádat o stůl pro dva. Potom dodá: También quiero preguntar si tienen terraza. Také se chci zeptat, jestli máte zahrádku. První věta míří k zajištění stolu, druhá k informaci.

Předložky a další věty které se hodí

Preguntar por alguien často znamená ptát se po někom. Un señor pregunta por ti. Nějaký pán se po tobě ptá. Může chtít s tebou mluvit, ne nutně sbírat informace o tvé povaze. Pro otázku na konkrétní osobu proto sleduj celý kontext.

Pokud někoho žádáš, aby něco udělal, může za pedir následovat další věta. Te pido que esperes un momento. Prosím tě, abys chvíli počkal. Tvar esperes patří subjunktivu. Není potřeba ho v této chvíli odvozovat z nuly, ale je dobré vědět, proč za pedir nemusí stát pouze podstatné jméno.

U otázky na informaci se naopak hodí Le pregunto si puede venir. Ptám se ho nebo jí, jestli může přijít. Le pido que venga znamená žádám ho nebo ji, aby přišel či přišla. Stejný člověk a podobná situace, ale dvě různé komunikační potřeby. Když si je rozlišíš před překladem, vybereš sloveso mnohem spolehlivěji.

Až budeš příště něco potřebovat, zkus si nejdřív určit, zda chceš informaci, věc, nebo činnost druhého člověka. Pak sestav větu s pedir či preguntar. Další praktické situace můžeš procházet ve videolekcích španělštiny. A pravidelné opakování můžeš prostřídat aktivitami v Herním světě španělštiny, aby nezůstalo jen u čtení vysvětlení.